Zájem o penzijní fondy roste. Víme ale, jak je využít na maximum?

Češi si začínají uvědomovat, že v otázce důchodu se nemohou na stát spolehnout, a proto se na stáří raději připravují sami. Tzv. doplňkové penzijní spoření, které je součástí III. pilíře důchodového systému, nabízí mnoho výhod, které však zdaleka ne všichni čerpají na maximum, a zbytečně tak přicházejí o peníze.

Zájem o penzijní fondy roste. Víme ale, jak je využít na maximum? Stav důchodového systému je dlouhodobě alarmující a reforma bohužel stále nepřichází. Povinné odvody sociálního pojištění ze mzdy pracujících obyvatel už dnes ani zdaleka neznamenají jistotu starobního důchodu od státu ve stáří. Tyto prostředky, které se mění v nástroje hospodaření státu, jsou obratem přerozdělovány a vyplácení starobních důchodů je problematické již nyní. Skutečnost, že se obyvatelé začínají raději spoléhat sami na sebe, tak jistě nikoho nepřekvapí. Pokud chce člověk na sklonku života prožít důstojné stáří namísto živoření, vlastní spoření na důchod se tak stává největší jistotou.
 

Zájem o penzijní spoření roste

Češi přistupují k penzijním fondům s důvěrou, nicméně v čerpání státních výhod mají značné mezery. Podle informací Asociace penzijních společností ČR, ať už formou penzijního připojištění, či doplňkového penzijního spoření, dosahuje počet Čechů, kteří se aktivně připravují na stáří, téměř 4,5 milionu. Do transformovaných fondů již od roku 2013 vstupovat nelze, ovšem zájem o účastnické fondy stále roste.

Tyto velmi pozitivní statistické údaje trochu kazí skutečnost, že bohužel velké množství lidí vůbec neví, jakou optimální částkou měsíčně spořit, aby mohli využívat maximální možné výhody penzijního spoření. Finanční podpora státu je u penzijních finančních produktů daleko vyšší než u stavebního spoření. Ač vychází z dříve oblíbeného penzijní připojištění, jeho výhody bohužel dokáže vyjmenovat pouze každý čtvrtý člověk. Velké procento lidí navíc ani netuší, že nějaká podpora státu vůbec existuje, natož za jakých podmínek na ně dosáhnout.
 

Doplňkové penzijní spoření v kostce

Doplňkové penzijní spoření je státem podporovaný finanční produkt, který prostřednictvím penzijních fondů podporuje obyvatele ve vlastním spoření na důchod. Stát se svými příspěvky snaží pomocí finančních institucí zajistit to, co v tuto chvíli sám nedokáže, čili dopomoct budoucím penzistům naspořit si peníze na důstojné stáří. Při splnění určitých podmínek tak může na státní příspěvky dosáhnout a čerpat finančních úlev každý občan ČR.
 

Výhody penzijních fondů

Státní příspěvek může získat každý občan ČR či občan jiného státu s trvalým pobytem na území ČR a s přiděleným rodným číslem. Jaký příspěvek zvolit, abyste co nejlépe využívali státní podpory?
 

1. Státní příspěvek

Většina lidí spoří nějakou částku, která je pro ně přijatelná, aniž by tušili, kolik by měsíčně měli spořit, aby byl státní příspěvek co nejvyšší a mělo to pro ně tedy co největší efekt. Často si tak spoří velice nízké částky s minimálním státním příspěvkem, přitom právě ten je hlavní státní podporou tohoto produktu.

Minimální výše spoření je stanovena na 100 Kč, avšak nárok na státní příspěvek vzniká až v případě, že si klient odkládá 300 Kč měsíčně, státní příspěvek pak činí 90 Kč. Z vkladu nad 300 Kč tvoří státní příspěvek 20 %. Při vkladu 1 000 Kč měsíčně tedy stát klientovi přispívá 230 Kč, což je zároveň i maximální možná výše. Pokud bude klient spořit 1 000 Kč a více, státní příspěvek zůstává na 230 Kč, klientovi se však zároveň otevírají další výhody.
 

2. Sleva na dani z příjmu

Stejně jako v případě příspěvků zaměstnavatele si klient své příspěvky na doplňkové penzijní spoření může nechat odečíst od daňového základu. Při spoření od 1 000 a více Kč měsíčně čili minimálně 12 000 Kč ročně, je možné uplatnit slevu na dani z příjmů, která od ledna letošního roku může snížit daňový základ až o 24 000 Kč, což představuje daňovou úsporu až 3 600 Kč za rok.
Při optimální výši spoření, tedy částce 3 000 Kč měsíčně, činí státní příspěvky 2 760 Kč. Díky vzniklému automatickému nároku na maximální daňový odpočet, tedy 3 600 Kč, tvoří celková podpora státu úsporu klienta až 6 360 Kč.
 

3. Příspěvek zaměstnavatele

Příspěvek zaměstnavatele na „penzijko“ je jedním z nejoblíbenějších a nejvýhodnějších firemních benefitů. Kromě státu může totiž přispívat také zaměstnavatel, přičemž částka není nikterak regulována. Příspěvek do výše 50 000 Kč měsíčně nepodléhá povinnosti sociálního ani zdravotního pojištění a pro zaměstnavatele jsou příspěvky navíc daňově uznatelnými náklady. Nutno ale podotknout, že příspěvky od zaměstnavatele nejsou totéž jako spoření klienta, neboť se na ně nevztahuje výhoda státních příspěvků od státu.
 

Nepanikařte při náznacích poklesů

Jelikož lidé svěřují penzijním fondům velký objem peněz na mnoho let, je nutné při výběru vhodného fondu pečlivě vybírat a dobře se seznámit s podmínkami jeho fungování i s jeho dosavadní historií. Kvůli přísným regulím, kterým penzijní fondy ze zákona podléhají, jsou tyto investice bezpečné. Transformované fondy kvůli zákonné garanci tzv. kladné nuly, která vylučuje možné finanční ztráty, nedosahují vysokých zisků. Tato garance je proto kritizována jako neefektivní a nemá obdobu v žádné jiné vyspělé zemi, neboť zamezuje možnostem vyššího zhodnocení úspor klienta. Vyšších zisků lze dosáhnout například výběrem některého z účastnických fondů, které nabízejí různé investiční strategie, u kterých hraje roli klientův vztah k možnému riziku.

Koronavirová epidemie sice účastnické fondy v posledních měsících výrazně poznamenala, ale není třeba panikařit. Dlouhodobý horizont je silnou zbraní těchto fondů, neboť krátkodobé poklesy vykompenzuje. Proto je třeba v době extrémně volatilních trhů zachovat klid.

Richard Siuda
ředitel prodeje Conseq penzijní společnost a. s.